Krejčovská panna

Bokomara

1:MF#arie F#/Eumí tolik zvlH/D#áštních slov:
gEabardén, fH/D#iží, průramF#ek,
a koukám nF#/Ea ni přes okH/D#enní sklo,
dvEeře jsou vC#ěčně na zámF#ek,
rEozmlouvá sHe šicím strF#ojem,
kdEyž šije šHaty pro jinF#é,
v ateliF#/Eéru nad pokH/D#ojem
schEází se PC#aříž s LondýnF#em.
R:VEečer si rHozsvítí lF#ampion, pEustí si Hohraný vF#alčík,
krEejčovské pHanně se F#ukloní, /: Ea potom nHaboso tF#ančí. :/
2:Marie umí tolik zvláštních vět:
ten dekolt, madam, hlouběji,
tady vám, prosím, aplikuji květ,
kosatec značí naději,
vyzkouší si cizí šaty
a tančí mezi zrcadly,
má něžně růžové paty
a hrudníček propadlý.
3:Marie umí tolik zvláštně žít,
tichá jak výhled do dvora,
přistřihnout, srovnat, potom zapošít,
nůžky, cit, nit pokora,
v těch šatech ženy se líbí
a inspirují básníky,
jenom ji nikdo nepolíbí,
má v ústech věčně špendlíky.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:52:37.306+00:00
Výsledky hledání: